Mnohé názorové výstřelky či veletoče českých ministryň a ministrů snad už ani nestojí za to, aby byly jakkoliv komentovány. Soudný člověk si o nich (výstřelcích, veletočích, ministrech, ministryních) často pomyslí své a raději v rámci české vynalézavosti najde mnohokrát i způsob, jak je případně úspěšně obejít či sabotovat. Jak však obhájit před vlastním dítětem, že musí jít povinně ve svých pěti, čtyřech, třech, či dokonce dvou letech do „zařízení“, které mu nenabídne ani rodičovskou lásku, ani objektivní vzdělávání?
Tak už jste to slyšeli? V září by měla být předložena české vládě novela školského zákona, která počítá s rozšířením povinné školní docházky o jeden rok, a to na plných deset let, přičemž povinný by měl být nově jeden rok předškolního vzdělávání. Dítě tedy bude odtrženo od rodiny už ve svých čtyřech, pěti letech, přičemž by snad nárok na přijetí dítěte do školky měl v budoucnu vzniknout už v jeho pouhých dvou letech věku.
Dítěti, které by mělo ze samotné podstaty rodiny vyrůstat v plnohodnotném rodinném prostředí, jež mu nabídne prostor pro jeho plný rozvoj, bude tedy možná v budoucnu odepřena možnost vytvořit si alespoň základní sociální rodinné vazby. Naopak mu bude nabídnuto (vnuceno) pouze uniformní rádoby „vzdělávání“, které pokřiví jeho charakter ve vnímání reality, normálnosti a morálky, které jej naučí, že normální je rodina složená z muže a muže nebo ženy a ženy a že je normální, aby se jej kdokoliv dospělý dotýkal na jeho intimních místech, i když je mu to nepříjemné. Overtonovo okno v tomto případě v posledních letech funguje úplně dokonale.
Nechtěla bych být na místě rodičů tohoto dítěte a už vůbec ne na místě osoby, která se vůbec odhodlala něco podobného prosazovat. Záměr na zavedení desetileté povinné školní docházky v České republice, podle mého názoru, v žádném případě nepřispěje k vyšší vzdělanosti českých dětí nebo k jejich lepšímu rozvoji, natožpak ke zvýšení jejich inteligenčního kvocientu.
Právě naopak – povede k odtržení od rodiny, nemožnosti a neschopnosti vytvořit si jakékoliv hlubší citové vztahy na prarodiče, rodiče, sourozence a v budoucnu i partnery. O úrovni vzdělání, jaké se dítěti dostane, raději ani nemluvě, čímž v žádném případě nemířím na učitele, kteří se často snaží zvládat i nezvladatelné situace a jejichž práce si velmi vážím. Naopak hovořím o spolužácích, kteří nemají jakoukoliv ochotu a snahu se vzdělávat a raději se budou věnovat například svému super modernímu iPhonu a budou tak rušit ty, kteří se v budoucnu chtějí stát nezávislými a kteří touží po opravdovém vědění.
Povinná desetiletá školní docházka není zavedena dnes, není ani možné říci, že bude zavedena v budoucnu, ale proč bychom vůbec o něčem takovém měli přemýšlet, pokud chceme dát následujícím generacím to nejlepší co, můžeme? Například dny, které tráví rodiny pohromadě. Hodiny, které tráví rodinní příslušníci hovorem mezi sebou a sdílením společných zážitků a zkušeností, kdy se mladší generace učí od těch starších a utváří si postoj ke světu a naopak starší generace jsou mladšími „vyučovány“ například v počítačové gramotnosti. Společné obědy nebo večeře. Společné čtení knih. Vytváření komunity, která drží pospolu a která se podporuje. Komunity, která se bude vzájemně obohacovat a vzdělávat. Komunity, kde mladší uznávají starší a respektují je a váží si jich kvůli tomu, že jim předávají své zkušenosti a znalosti a starší se těší jejich obdivu a uznání.
Skutečně toto všechno chcete zahodit? Jen pro to, aby bylo dítě vykořeněno ze svých základů, aby se uchýlilo ke zjednodušování reality, protože právě to je „in“ a „potřeba“? Pro to, aby se stalo „nástrojem“ v rukou mocnějšího světového řádu (kterému se budu věnovat v mých dalších článcích)?
Mark Twain kdysi pronesl: „Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Já jen dodávám – přejete si, aby v cestě Vašeho vlastního vzdělávání a vzdělávání Vašich dětí stála nevědomost, ignorance, touha po prospěchu, či dokonce osobním obohacení se několika lidí, kteří jsou součástí současného establishmentu?
Téma je to velmi obšírné, zejména jeho příčiny a důvody, a proto se mu budu věnovat v mých dalších článcích, abych rozkryla a přiblížila všem čtenářům, jak má být nakládáno a manipulováno s dětmi, možná i některými dospělými, aby náhodou nedokázali samostatně uvažovat, přemýšlet kriticky a aby náhodou nezhatili plány na to, jak vytvořit systém vedoucí k jednotnému novému světovému řádu.
Doufám, že se mi podaří Vás přimět alespoň k pozastavení se nad těmito a podobnými tématy a krátkému zamyšlení a přivítám veškeré Vaše postřehy a názory.
iszc 