Jsou skutečně křesťanští uprchlíci křesťanskými uprchlíky, kteří potřebují pomoc? Skutečně se ve velmi brzké době zapojí do pracovního procesu? A budou muslimští uprchlíci přijímaní do České republiky prověřováni stejným způsobem, jako byli ti křesťanští? Pak Pán Bůh nás ochraňuj!

Nemohu si pomoci a ráda to přiznám. Jsem „závislák“. Nemohu žít bez aktuálních zpráv o dění ve svém okolí a ve světě. Už jsem na tom asi stejně jako můj vzor, kterým je respektovaný novinář a zahraniční komentátor Jan Petránek, kterému tímto jako obvykle přeji mnoho pevného zdraví a neutuchající odvahy říkat pravdu.

Taky často vstávám, podobně jako pan Petránek, kolem čtvrté hodiny ráno, abych si stihla přečíst, co všechno se za těch pár hodin, co jsem spala, na světě přihodilo a co z toho mohu vyvodit a vyčíst.

Pár hodin před tím, než ulehnu do postele, si samozřejmě, jako správný „závislák“, poslechnu zpravodajství – údajně objektivní zpravodajství v České televizi, tedy Události.

Na tom by nebylo nic až tak zarážejícího, až na skutečnost, že Česká televize věnovala před pár týdny a také v posledních dnech (a předpokládám, že i v těch následujících) obrovskou pozornost údajným křesťanským uprchlíkům z Iráku, kteří přiletěli do České republiky, kde mají teoreticky najít svůj nový domov.

Jako člověk, který se zabývá mimo jiné i reklamou, vím, že to, co má velkou propagaci, nemusí být vždy až tak „košer“. Proto jsem začala pátrat, jelikož se problematika uprchlíků dotýká i mě osobně. Taky žiji na Severní Moravě, kam jsou tito křesťanští uprchlíci přemísťováni, a proto mě zajímá, co s nimi bude, jak jejich příjezd ovlivní můj život, život mé rodiny, mého města a celé místní společnosti. A zde jsou výsledky mého pátrání:

Začněme prezentací příjezdu údajných křesťanských uprchlíků do České republiky. Podívejme se na reportáž České televize, která byla odvysílána dne 20.2.2016 v Událostech – odkaz na ni je možné najít zde. Předem upozorňuji, při svých zkušenostech, že tato reportáž může být velmi rychle smazána nebo sestříhána. Proto pokud máte možnost si ji prohlédnout nebo stáhnout, pak to prosím učiňte co nejdříve.

Při vítání se údajných křesťanských uprchlíků zaznělo zhruba v první minutě a padesáté sekundě zmíněné reportáže slovo „Alláh“.

Nehodlám nikoho soudit a ani nemám zájem zabředávat do výkladu různých náboženství, ale nedá mi to nezeptat se: „Pokud byste se shledali po několika týdnech či měsících se svými příbuznými, pak je budete nazývat „Alláh“?“ Já osobně bych řekla: „Mami, tati, strejdo, Moničko, Tomášku, Alenko,“ apod. V žádném případě bych nezvolala „Bože!“

Od zkušenějšího překladatele a několika odborníků, kteří se v náboženství vyznají, jsem se dověděla, že oslovení Alláh mohou používat nejenom muslimové, ale také i křesťané či židé. Avšak pár rozdílů zde stále zůstává.

Pokud vezmu v úvahu pouze křesťanské náboženství, pak Bůh je trojjediný, milosrdný, miluje, odpouští, je přívětivý, nebojuje, neprovokuje. Jestliže se ale podívám na muslimy a Korán, pak je Bůh – Alláh -bohem bojovným, který víru prosazuje silou a bojem – džihádem a navíc trojjedinost neuznává! Toto pojetí zmíněných náboženství se tedy tak trochu vylučuje, nemyslíte?

A pokud zabřednu ještě hlouběji, pak podle tohoto zdroje je Alláh: „jistě jméno Boha, kterého uctívají muslimové. Allah vůbec nepatří do arabské křesťanské Bible a s tímto jménem a činy páchané v jeho jménu, jako následovníci Ježíše Krista, nemáme naprosto nic společného.“ Proč tedy údajní křesťanští uprchlíci vyslovují při svém shledání slovo Alláh?

Mé znalosti a zvědavost mi tedy nedaly spát a pokračovala jsem ve svém pátrání. Oslovila jsem všechny příslušné organizace, které jsou do přemisťování iráckých uprchlíků na Severní Moravu zainteresovány (Slezská diakonie, Nadační fond Generace 21 a Ministerstvo vnitra České republiky) s tím, že bych byla ráda, kdyby mi poskytli informaci, jakým způsobem byli tito uprchlíci prověřováni, a to z hlediska bezpečnostního a náboženského.

Jediné, co jsem se dověděla, byly vágní odpovědi ve smyslu: „Byli prověřováni bezpečnostními službami.“, „Prověřovali je naši spolupracovníci.“, „Jsou bezinfekční.“ Konkrétní odpověď na otázku, jaké bezpečnostní služby uprchlíky prověřovaly, jsem nezískala. Kontakt na nějakého pracovníka, který je přítomný přímo v Iráku, jsem nezískala. No, a jestli je potvrzení bezinfekčnosti prověřením z hlediska náboženského vyznání, pak raději „no comment“.

Ve světle všech mnou získaných informací a v souvislosti s tímto článkem, si troufám odhadnout, že údajní křesťanští uprchlíci, kteří jsou přemísťováni mimo jiné i na Severní Moravu (konkrétně do Smilovic u Frýdku-Místku), neprošli žádnou bezpečnostní kontrolou, neboť mi tuto skutečnost nebyl schopen nikdo z odpovědných orgánů a institucí prokázat a dokázat. Jestliže se takto bude pokračovat i v prověřování muslimských uprchlíků, které nám hodlá pan premiér Bohuslav Sobotka vnutit za každou cenu, pak tedy potěš Pán Bůh!

Zároveň tímto svým nynějším článkem žádám odpovědné instituce a orgány, nyní již veřejně, o vysvětlení, proč jsou uprchlíci přemisťováni mimo jiné i na Severní Moravu, tedy do regionu, ve kterém je již dnes jedna z největších měr nezaměstnanosti v České republice a situace se bude nadále zhoršovat vzhledem k plánovanému propouštění ve společnosti OKD. Navíc zde žije, podle aktuálního výzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, nejvíce bezdomovců a nejvíce lidí je také ohroženo ztrátou bydlení.

V této souvislosti bych se tedy ráda zeptala. Nebylo by účelnější a vhodnější zaměřit se právě na české bezdomovce a občany ohrožené ztrátou bydlení, než na přijímání uprchlíků?

Ráda bych také znala plány na to, kde uprchlíci najdou na Severní Moravě pracovní uplatnění, když z tohoto regionu vzdělaní lidé odchází, jelikož práci zde nenajdou.

Moje další otázka zní: Za jak dlouho se uprchlíci naučí česky? Pokusili jste se Vy sami, milí čtenáři, někdy naučit se psát, mluvit a číst arabsky nebo třeba persky? Hodláme si „vychovat“ generace pomocných pracovních sil, které budou vlastnit kebaby nebo dělat uklízeče nebo snad jen pobírat sociální dávky, na které budou pracovat lidé s podlomeným zdravím z OKD?

S takovou realitou se mají tito příchozí lidé, kteří, podle mnou získaných informací, mají ve valné většině vysokoškolské vzdělání, spokojit? (O pravdivosti této informace sice velmi vážně pochybuji, ale budiž…)

V návaznosti na toto mé výše uvedené konstatování se ptám: „Proč jste, milí vzdělaní křesťanští uprchlíci, nezůstali v Libanonu, který je bezpečnou zemí, ze které budete mít možnost se okamžitě po ukončení bojů v Sýrii a Iráku vrátit se do své vlasti a tam ji znovu obnovit? Na to nemáte odvahu? Vždyť jste přeci údajní vysokoškoláci a vysokoškolské vzdělání je spojeno s velkou vnitřní silou, odvahou a odolností…“

Vím, že na spoustu svých otázek nikdy nedostanu odpovědi, ale to jenom vypovídá o zbabělosti, podlézavosti, malosti a bezpáteřnosti některých lidí a institucí, které se tváří jako morální, vzdělané, uctívající křesťanské hodnoty atd. Já svou páteř ale stále mám a dokazuji to svými činy a jednáním a nepotřebuji k tomu nabubřelou pochybnou reklamu. Bohudíky. Kéž by nás takových bylo víc!

Přeji všem jen to nejlepší a jsem s úctou.

Na vědomí:

Úřad vlády České republiky

Ministerstvo vnitra České republiky

Slezská diakonie

Nadační fond Generace 21

Ženy, mobilizujme! Buďme pokrokové! Vraťme se o několik století zpět a chtějme harémy!

Česká vláda v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou se snaží být velmi pokroková a obohatit celou naši společnost, zejména však ženy. Proto všechny „pokrokové“ ženy tímto následujícím článkem vyzývám k tomu, abychom my samy byly aktivní a samy vyhledávaly obohacení a vzdělání pro život ne ve školách, ale v harémech!

Vzdělání, poznání, objevování. To je něco, po čem touží každý rozumný, soudný a inteligentní člověk bez rozdílu pohlaví, věku či rasy nebo náboženství.

Dnes má v České republice právo vzdělávat se v instituci nazvané škola každá dívka (a samozřejmě i chlapec) od pěti, šesti let věku s tím, že bude seznámena se všemi předměty – od rodného jazyka, přes matematiku a fyziku až po biologii, zeměpis a tělovýchovu. Poté, co tato dívka ukončí základní vzdělání, má možnost pokračovat na střední škole a rozvíjet dále své schopnosti. Jestliže pak zjistí, že ji vzdělávání baví a že v něm chce pokračovat, může začít studovat vysokou školu, získat diplom a pokračovat ve své smysluplné práci a kariéře, přičemž budování kariéry se v současnosti vůbec nevylučuje s možností založit rodinu.

Jak se ale dnes ukazuje, tak takový koncept není vůbec nic dobrého pro nás ženy a vůbec nic nám nepřinese. Musíme být pokrokové! Musíme žádat harémy! Tam bylo vzdělání na mnohem vyšší úrovni, než která se nám dnes nabízí. (Poznámka pro paní ministryni Valachovou – možná byste si mohla vzít příklad, možná by to zabralo lépe než inkluze.)

Pokud tedy chceme my ženy být „pokrokové“ a chceme něčeho dosáhnout, pak bychom měly naslouchat slovům manželky tureckého prezidenta Emine Erdoganové, která před pár dny vyzdvihla kladnou úlohu harémů sultánů Osmanské říše. Harémy, podle jejího názoru, byly pro ženy: „školou, místem, kde se připravovaly na život, vzdělávaly se a věnovaly se dobročinné činnosti. To všechno se odehrávalo pod dohledem matek sultánů.“

Vzhledem k tomu, že mi nyní vře krev v žilách, vynasnažím se ovládnout a pokusím se položit jen pár otázek.

Vážená paní Erdoganová, Vám by se líbilo být zavřená v harému, kde Vás bude neustále „sekýrovat“ matka Vašeho Pána? Vám by se líbilo, kdyby s Vaším Pánem souložily další ženy a Vy byste poté musela vychovávat jejich potomky? Vám by se líbilo, kdybyste nemohla volně vyjít na ulici? Vám by se líbilo žít zavřená neustále mezi čtyřmi stěnami, i když by tyto stěny měly rozměry paláce? Vám by se líbilo žít bez knih, bez možnosti vzdělávat se v ekonomii, kultuře, lékařství, advokacii a mnoha dalších oborech? Vám by se líbilo žít život bez smysluplné práce, která lidstvo obohatí? Promiňte mi, ale pokud ano, pak jste buď strašlivě líná, anebo jste masochistka a slabá uťápnutá puťka!

Bohudíky, že já taková nejsem a vím, že spousta českých žen je stejná, jako jsem já.

Nenechme si vnutit islám, údajné uprchlíky nebo nějaké přerozdělovací kvóty. Nám ženám to vůbec nic dobrého nepřinese. Proto opět apeluji: „Ženy, mobilizujme! Máme velkou vnitřní sílu. Využijme ji, dokud je čas. Děkuji.“

Deníkové zápisky jedné české „teroristky“

Politická a bezpečnostní situace hýbe v posledních měsících světem, zvláště pak Evropou. Jsme jí dotčeni všichni, ať chceme či ne. Zde Vám přinášíme zápisky z deníku jedné české „teroristky“ – prosím, berte toto označení za nadsázku, jelikož o žádnou teroristku nejde. Je to jen jeden z obyčejných více než 10,5 milionů českých občanů, který hodlá dožít svůj život v klidu a pohodě a bez obav o bezpečnost svou, své rodiny, svých blízkých a svých přátel. Začtěte se tedy…

Úterý, 1.3.2016, 17.45 hod.

Přicházím jako obvykle na pravidelný trénink izraelského bojového systému Krav Maga do jistého lázeňského zařízení v České republice. Na tento trénink bych nikdy ve svém životě nezavítala, pokud bych měla jistotu, že mě stát – tedy Česká republika, a potažmo tedy mimo jiné i Česká policie ochrání, a to nejenom dnes, ale i v budoucnosti, když budu stárnout a když mi bude třeba padesát nebo sedmdesát let. Já jsem bohužel ale tuto jistotu a důvěru v Český stát a Českou policii v poslední době ztratila. Proto si sama najdu způsob, jak ochránit sebe, své blízké a svůj majetek. Tímto způsobem může být například zmíněný sebeobranný systém Krav Maga.

Pro ty, kterým označení Krav Maga nic neříká, pak jde o určitý způsob boje – sebeobrany, který vytvořil rodák z Bratislavy, pan Imrich Lichtenfeld, který je – byl později znám jako Imi Sde-Or. Tento systém byl vytvořen pouze jako reakce na napadení a útok a je v praxi v současnosti využíván zejména v Izraeli, kde musí lidé čelit obzvláště nábožensky motivovanému násilí. A já si teď tak říkám, když si čtu mnoho současných zpráv z Evropy a různých evropských zemí, jestli možná i já nebudu muset třeba někdy v budoucnosti čelit podobným útokům. Jsem přeci jen „bezvěrec“, který se řídí křesťanskými hodnotami…

Vrátím se ale ke Krav Maga – boji zblízka, který není v žádném případě primárně určen pro atakování spoluobčanů, jak komukoliv mohou potvrdit lektoři tohoto speciálního bojového systému, mimo jiné například i pan Radim Sládek, který vede „můj“ trénink, na který pravidelně v tom jednom nejmenovaném lázeňském zařízení v jednom menším severomoravském městě docházím.

 Dokázali byste se i Vy takto postavit člověkovi, který by ohrožoval Vaši rodinu, nebo třeba jen neznámou ženu na ulici? Uvědomte si, že lidé – údajní uprchlíci přichází z oblastí, ve kterých je násilí na běžném denním pořádku a bezpečnostní experti již netají, že jsou mezi nimi i velmi nebezpečné osoby!

Krav Maga ale dnes není tím hlavním, o čem bych chtěla psát. Raději se vrátím k onomu zmíněnému lázeňskému zařízení, které se nachází na Severní Moravě. Dané město, ve kterém je možné uvedené lázeňské zařízení nalézt, je velmi pokrokové – najdou jej totiž na příslušných mapách zejména nově příchozí migranti do Evropy – takzvaní údajní uprchlíci. Společnosti jako Google a Facebook jim s tím velmi ochotně pomohou.

Tito zmínění nově příchozí do Evropy vyznávají určitý způsob náboženské víry, který je ze samé své podstaty neslučitelný s kulturou a vírou, která v Evropě a České republice doposud převládala. Ale budiž. Budeme pokrokoví a takzvaně multi-kulti.

Již před několika lety naše pokrokové město, ve kterém žiji, respektive jedna pokroková soukromá společnost (konkrétně ono lázeňské zařízení, do kterého docházím) zřídila pro naše budoucí spoluobčany ve svém areálu jejich vlastní modlitebnu a právě díky této modlitebně si dnes každý údajný uprchlík ze zemí rozvrácených nenasytnými choutkami několika málo rodinných klanů a firem, může toto město a firmu pomocí svého super iPhonu vyhledat a vydat se za svou vysněnou budoucností, kde jej čeká bezpracná renta, ubytování a samozřejmě i dostatek žen, které i přes svůj nesouhlas uspokojí jeho potřeby. (Jak příznačné, že je dnes, když si dopisuji tuto svou poznámku, MDŽ, tedy mezinárodní den žen – pro mladší generace by asi bylo vhodné zmínit skutečnost, že tento den se slaví mimo jiné v souvislosti s právy žen. Bohužel ale naši možní budoucí spoluobčané ženu neuznávají a nerespektují. Je pro ně pouhým majetkem. Jak pokrokové!!!)

Vrátím se ale ke svým myšlenkám a „svému“ pokrokovému městu. Skutečnost, že se v tomto městě pohybuje míra nezaměstnanosti na jedné z nejvyšších úrovní v České republice, již jaksi globální giganti jménem Google a Facebook (a samozřejmě i jisté neziskové organizace stojící za vytvořenými internetovými „vítajícími“ stránkami) zapomenou zmínit. A o nastávajícím propouštění od největšího zaměstnavatele v regionu už raději ani nemluvě.

Teď, když si tento zápisek do deníku píši, tak mě napadá, jestli vůbec někteří vrcholní čeští politici mají svědomí a paměť. Viďte, pane premiére, Bohuslave Sobotko.

Opět se ale vrátím ke svým původním myšlenkám, které mě přiměly napsat si do svého deníku své zážitky.

Přicházím tedy na zmíněný pravidelný fyzicky náročný trénink systému Krav Maga v jednom nejmenovaném lázeňském zařízení na Severní Moravě, vcházím do dveří tohoto lázeňského zařízení s modlitebnou pro naše možné budoucí spoluobčany a okamžitě se mě ujímá pán z ochranky s tímto konstatováním: „Potřebujeme znát Vaše jméno a příjmení a kam jdete.“ Doposud to v několika posledních měsících nebylo nikdy třeba, ale já nemám co skrývat, proto velmi ochotně své jméno na recepci nahlásím a odeberu se na trénink. Celou záležitost pak pustím z hlavy.

Zde zápisky autorky – „teroristky“ 🙂 pro první březnový týden roku 2016 končí. Poté ale pokračují v následujícím týdnu takto:

 

Pondělí, 7.3.2016, 8.13 hod.

Tak jsem se konečně dočkala! Pro svou profesionální práci potřebuji jisté informace. Právě mi je poskytl jistý pán z Ministerstva vnitra České republiky a utvrdil mě v mém názoru. Při čtení jeho e-mailu jsem se nemohla udržet smíchy. České tajné služby jsou tak tajné, že jsou prostě tajné…  A teď to myslím ve velké nadsázce a znovu mám na tváři úsměv, protože tou svou „tajností“ a „tajemností“ si pod sebou, obrazně řečeno, právě „podřezaly větev“, ale o tom až příště.

Pondělí, 7.3.2016, 11.40 hod.

Je téměř poledne a jdu si vyzvednout peníze. Je třeba zmínit, že byly vybírány prostřednictvím americké společnosti Western Union. Paní pokladní mě úplně „odrovnala“ otázkou, zda jsem „politicky angažovaná a exponovaná“, protože tuto informaci po mně požaduje právě výše uvedená americká finanční společnost. To už jsem se skutečně nemohla udržet a začala jsem se smát takříkajíc „na celé kolo“, protože co je nějaké americké firmě do toho, jestli se angažuji v politice?! Asi ale o této angažovanosti budu muset začít uvažovat, abych této firmě udělala radost…

Toto všechno, co se mi v posledním týdnu přihodilo, je k pláči, ale já už nemám sílu plakat. Raději se budu smát – budu se smát těm slabým lidem, kteří nemají páteř a svědomí. V průběhu jednoho jediného týdne jsem v podstatě mohla být třikrát, v případě státní a soukromé zlovůle, označena za “teroristku” a mohla jsem teoreticky zavdat příčinu k mému prověřování a kontrole a dokonce k omezení mé finanční svobody, jelikož by mi nebyla vyplacena mzda, ze které později zaplatím daň a ze které je poté zaplacen mimo jiné i pan premiér Bohuslav Sobotka nebo příslušníci České policie, kteří mě ale nebudou v případě potřeby schopni ochránit. Je toto ještě fungující demokracie? Je toto ještě svobodná společnost? Já si to, bohužel, nemyslím….

Já nedělám vůbec nic nezákonného. Nikoho neohrožuji, nikomu neubližuji, ba právě naopak! Snažím se zachovat evropskou a českou vyspělou křesťanskou kulturu pro budoucí generace. Snažím se naučit, jak ochránit sama sebe a svou rodinu. Za toto mám být prověřována, kontrolována a trestána???? Toto není normální!!!

Zamyslete se i Vy, co pro udržení naší kultury, vyspělosti a vzdělanosti uděláte Vy sami! Čím více nás rozumně smýšlejících a přemýšlejících bude, tím lépe nám všem bude. Děkuji.

Foto – zdroj: Soukromý archiv Radima Sládka